Sdílet své zkušenosti není na škodu v žádné odvětví a v žádném případě. Vždyť si jenom vezměme naše cesty na dovolenou a to, jak hodnocení celkově prospívá a zvyšuje naši spokojenost v době, kdy jsme mimo domov. Reference nám ukazují, jak dobře nebo špatně se na daném místě budeme mít. A mohou být stejně nápomocné i v případě, že hledáme nové zaměstnání nebo se snažíme navázat spolupráci s novou společností, kterou už máme delší dobu v hledáčku.
Sdílení má pozitivní dopady
Ať už jsou sdílené zkušenosti zaměstnanců nebo zaměstnavatelů, v obou případech to může mít (a také mívá) velmi pozitivní dopady prakticky na všechno ostatní. Zatímco zaměstnavatelé díky zpětné vazbě svých pracovníků vědí, co dělají dobře, případně na čem konkrétně zapracovat, sdílení zkušeností nebo znalostí mezi zaměstnavateli zase pomáhá růst jinde.
Aby firma dobře fungovala, je klíčové, aby právě zaměstnanci předávali své zkušenosti mladším a juniornějším pozicím. Mluvíme o takzvaném systému vrstevníků, který funguje i jinde v životě, nejen v práci, ve které se rozšiřuje tým.
Tím, že se navíc bude automaticky sdílet získané know-how, dojde k výraznějšímu a rychlejšímu růstu, než aby se šlo metodou pokus-omyl. Udržování a ochrana vnitropodnikových znalostí, ale také expertíza navzdory personálním obměnám.
Sdílejte oba typy znalostí
Věděli jste, že dnes rozlišujeme dva typy znalostí? Jedněmi jsou takzvané explicitní znalosti, při kterých vyjadřujeme verbálně nebo na papíře všechno, co známe, pomocí čísel a taky dat. Poté známe nepsané znalosti, které jsou naučené na úrovni jednotlivce. Předávat je třeba obojí, i když se zdají být druhé zmíněné jako více klíčové.
Poté rozlišujeme také sdílení samo o sobě. Aktivní je sdílení z naší strany, kdy se snažíme co nejlépe sdělit naše stránky a schopnosti, za pasivní sdílení je spíše prohlubování znalostí pokládáním otázek ze strany kolegů.